Mikroenkapsulovaná probiotika 10 kmenů

Probiotika jsou jednou z nejrychleji rostoucích kategorií doplňků v Spojených státech, široce propagovaných pro své příznivé gastrointestinální vlastnosti. Nacházejí se v jogurtech, kefírech, kombuchách, kysaném zelí, kimči a dalších potravinách. Vzhledem k jejich nedávné popularitě je čím dál více potravin a nápojů nyní obohaceno o prospěšné bakterie. Nejoblíbenější rodiny probiotik jsou Lactobacillus a Bifidobacterium. Existují tisíce různých kmenů probiotik; náš probiotik obsahuje tři vysoce studované kmeny: Bifidobacterium animalis BB-12, Lactobacillus rhamnosus GG a Lactobacillus acidophilus LA-5. Některé z výsledků těchto studií uvádíme níže.

Zlepšení pohybů střev a fekální mikroflóry

Devátý studijní s 29 zdravými dospělými ženami analyzovala účinky kultivovaného jogurtu na pohyby střev a mikroflóru. Subjekty byly rozděleny do dvou skupin: jedna konzumovala jogurt obohacený o probiotikum BB-12; druhá konzumovala placebo jogurt. Počet dní s střevní pohyblivostí se během období podávání BB-12 zvýšil, stejně jako frekvence dokončování střevních pohybů. Subjekty s menším počtem střevních pohybů také zaznamenaly pozitivní změnu tvaru stolice během příjmu BB-12. Celkové zlepšení mikroflóry včetně snížení Bacteroidaceae a zvýšení Bifidobacterium u všech subjektů léčených jogurtem v porovnání s placebem, stejně jako zvýšení Lactobacillus. (1)

V další osmdesátidenní studii bylo 41 zdravých ženských subjektů náhodně rozděleno do dvou skupin. Jedna skupina konzumovala testovací potravinu naočkovanou různými probiotickými kmeny včetně Bifidobacterium lactis (BB-12), druhá skupina kultivovanou směs placebo, která neobsahovala B. lactis. Obě skupiny byly dále charakterizovány jako mají méně střevních pohybů a normální střevné pohyby. Zvýšení frekvence střevních pohybů, množství produkovaných střev, poměr počtu Bifidobacterium k celkovému počtu bakterií a zlepšení barvy a zápachu byly prokázány po požití kultivované testované potraviny. Tvar střev a komfort po dokončení střevního pohybu se také významně zlepšili po požití testované potraviny BB-12. Podskupina s menším počtem střevních pohybů vykazovala významné zlepšení frekvence střevních pohybů a zmírnění zápachu střev při požití testované potraviny. (2)

Bezpečnost a účinnost probiotického jogurtu doplněného B. lactis BB-12 na střevní funkce byla studována na zdravých mužských a ženských dobrovolnících během sedmi týdnů. 36 subjektů bylo rozděleno do dvou skupin po 18, s podskupinou rozdělenou na méně časté střevní pohyby a normální střevní pohyby. Pro účastníky s nižším počtem střevních pohybů příjem probiotického jogurtu vedl k podstatně zvýšenému zlepšení střevních pohybů. Pro placebo i probiotický jogurt nebyl pozorován žádný efekt na množství nebo tvar střev. Komfort střevních pohybů se také významně zlepšil u subjektů s menším počtem střevních pohybů. Analýza stolice ze skupiny s příjmem BB-12 jogurtu ukázala významné zvýšení počtu Bifidobacterium druhů, jakož i zvýšení poměru Bifidobacterium ve flóře střev. (3)

Reference

Effect of Yogurt Containing Bifidobacterium lactis BB12 on Improvement of Defecation and Fecal Microflora of Healthy Female Adults 2004 Nishida et al, Milk Science, 2004
Effect of fermented milk containing Bifidobacterium lactis BB-12 on stool frequency, fecal microbiota and safety of excessive ingestion in healthy female students Uchida et al., J Nutr Food, 2005
Safety and effect of yogurt containing Bifidobacterium lactis BB12 on improvement of defecation and faecal microflora in healthy volunteers Murakami et al., J Nutr Food, 2006

Normalizace střevních pohybů

Sedmiměsíční studie se 209 staršími pacienty v domovech důchodců hodnotila normalizaci střevních pohybů po doplňkové léčbě. Subjekty byly náhodně rozděleny do tří skupin: Skupina 1 dostávala fermentovaný nápoj z ovsa obsahující B. longum, Skupina 2 dostávala fermentovaný nápoj z ovsa obsahující B. lactis BB-12 a Skupina 3 dostávala pasterizovaný fermentovaný nápoj z ovsa bez bakterií (placebo). Všechny subjekty byly hodnoceny na začátku studie a po 6 měsících, přičemž studijní produkty byly podávány a střevní pohyby zaznamenávány denně. Subjekty, které dostávaly nápoj B. lactis BB-12, vykazovaly významnou změnu v normalizaci střevních pohybů v porovnání s placebem, přičemž 30,5 % subjektů mělo normální střevní pohyb aspoň 30 % dní, v porovnání s 13,7 % v placebo skupině. Subjekty, které dostávaly nápoj B. lactis BB-12, hlásily vyšší frekvenci střevních pohybů i v porovnání s placebem. (1)
Štúdia s více než 1000 zdravými dospělými subjekty hodnotila účinek Bifidobacterium animalis subsp. lactis, BB-12 na dva hlavní cílové body: frekvenci střevních pohybů a gastrointestinální pohodu. Subjekty byly náhodně rozděleny do dvou dávek BB-12 nebo placeba kapsule jednou denně po dobu 4 týdnů. Byly hodnoceny návyky střevních pohybů, úleva od břišního diskomfortu, symptomy a celková GI pohoda. Frekvence střevních pohybů byla významně vyšší ve skupině léčené BB-12 v porovnání s placebem ve všech týdnech. Bolest břicha a nadýmání se během studie snižovaly v obou léčebných skupinách. Konzistence produkovaných stolic se v všech léčebných skupinách stala měkčí, přičemž na konci čtvrtého týdne byl pozorován celkový léčebný efekt. (2)

Reference

Fermented Cereal with Specific Bifidobacterium Normalized Bowel Movement in Elderly Nursing Home Residents. A Randomized, Controlled Study Pitkala et al., J Nutr Health Aging, 2007
Effect of the probiotic strain Bifidobacterium animalis subsp. Lactis BB-12 on defecation frequency in healthy subjects with low defecation frequency and abdominal discomfort: a randomised, double blind placebo controlled parallel group trial Eskesen et al., Br J Nutr, 2015

Redukce inkontinence stolice v důsledku používání antibiotik

Po screencingu 1090 mužů a žen pomocí 13C-urea breath testu bylo identifikováno 237 jinak zdravých subjektů (22 %) jako Helicobacter pylori pozitivních. Podskupina 88 dobrovolníků, 43 mužů a 45 žen, byla zapojena do studie po kompletním fyzickém a laboratorním vyšetření. Během osmi týdnů účastníci dostávali buď Lactobacillus acidophilus LA-5 plus Bifidobacterium lactis BB-12, nebo placebo. Počet dní s vodnatými stolicemi byl o 60 % nižší ve skupině s probiotickou léčbou. Frekvence, trvání a závažnost bolesti břicha, nadýmání, procházení plynů, nevolnosti a přechodu hlenu se stolicí, které byly pozorovány během nebo už před léčbou antibiotiky, byly také významně sníženy ve skupině s LA-5 a BB-12. (1)
Štúdia s 396 subjekty hodnotila závažnost antibiotiky asociované průjmy (AAD) u těch, kteří byli určeni na 7-denní kúru antibiotiky. Účastníci byli náhodně rozděleni buď do probiotické skupiny obsahující Lactobacillus acidophilus LA-5 a Bifidobacterium lactis BB-12 (4 miliardy CFU), nebo do placebo skupiny. Celkem 176 (89 %) v probiotické skupině a 167 (84 %) v placebo skupině dokončilo studii, v které byla hodnocena 14-denní terapie (spolu s kúrou antibiotik a sedm dní po ní) probiotickou formulací v prevenci AAD. Analýza trvání a závažnosti průjmu u subjektů s AAD ukazuje, že medián trvání průjmu v probiotické skupině byl 2 dny s interkvartilovým rozsahem (IQR) 1-3 dny v porovnání se 4 dny (IQR 3 až 5,5) v placebo skupině. Tento rozdíl byl statisticky významný. Podskupinová analýza subjektů s AAD ukazuje, že výskyt závažného průjmu byl 96 % v placebo skupině (25 z 26) v porovnání s 31,6 % (6 z 19) v probiotické skupině a tento rozdíl byl také statisticky významný. (2)

Reference:

Probiotic lactobacilli and bifidobacteria in a fermented milk product with added fruit preparation reduce antibiotic associated diarrhea and Helicobacter pylori activity. De Vrese M, Holger Kristen, Rautenberg P, Laue C a Schrezenmeir J. , Journal of Dairy Research (2011) 78 396-403., 2011
Randomised Placebo-controlled Double Blind Multicentric Trial on Efficacy and Safety of Lactobacillus acidophilus LA-5® and Bifidobacterium BB-12® for Prevention of Antibiotic-Associated Diarrhea. Chatterjee S, Kar P, Das T, Ray S, Ganguly S, Rajendiran C a Mitra M., Journal of the Association of Physicians of India, říjen 2013, Vol 61 708-712, 2013

Podpora imunitního systému

Přibližně 70-80 % imunitních buněk je spojeno se střevní sliznicí. To umožňuje probiotikům schopnost komunikovat a ovlivňovat imunitní systém.
Mechanismus účinku, kterým probiotika podporují imunitní systém, je hypotetizován prostřednictvím soutěžení o živiny v tlustém střevě, narušení míst kolonizace a soutěžení o vazebná místa na střevních epiteliálních buňkách, produkce bakteriocinu, snížení pH tlustého střeva a nespecifická stimulace imunitního systému.
V randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované paralelní studii z roku 2008 byly hodnoceny imunomodulační účinky zdravých jedinců doplňovaných probiotiky během 3 týdnů in vivo. Imunitní a zánětlivé markery, které byly měřeny, byly C-reaktivní protein, sérové cytokiny, krvné buňky a imunoglobuliny. Po 3 týdnech suplementace ukázali subjekty konzumující probiotikum Lactobacillus rhamnosus GG (LGG) snížené hladiny C-reaktivního proteinu (CRP) (3).
Výzkumníci provedli experimenty na zkoumání adhezních a protizánětlivých vlastností probiotického kmene Lactobacillus rhamnosus GG (LGG) v koloniální sliznici in vivo a v kultuře orgánů ex vivo. Pro ex vivo experiment byly vzorky od zdravých subjektů hodnoceny na adhezi a kvantifikaci exprese cytokinů s 3 dávkami LGG: běžnou (6 x 10^6 CFU), dvojnásobnou (1,2 x 10^7 CFU) nebo pěti násobnou (3 x 10^7 CFU). In vivo byly subjekty podávány standardní dávky 1,2 x 10^10 CFU během 7 dnů.
Výsledky této studie zjistily, že LGG efektivně adhéruje na koloniální sliznici a moduluje zánětlivé markery, a to jak v experimentálním modelu, tak i in vivo. Po 7 dnech konzumace LGG efektivně kolonizovalo sliznici při použití standardní dávky, avšak vyšší dávka LGG byla spojena se zvýšenou adhezí na sliznici. Kromě toho, LGG indukoval snížení prozánětlivých cytokinů TNF-α a IL-17 při všech dávkách. Nejvyšší snížení bylo pozorováno při dvojité dávce. 25 % snížení TNF-α a 18 % snížení pro IL-17 (4).
Imunoglobuliny hrají klíčovou úlohu v imunitním systému těla. Jsou to proteiny produkované specifickými imunitními buňkami nazývanými plazmatickými buňkami v reakci na bakterie, viry a jiné mikroorganizmy, jakož i na expozice jiným látkám, které tělo rozpozná jako „ne-své“ škodlivé antigény. V níže uvedené studii byly imunoglobuliny použity jako marker imunitní odpovědi těla.
Rizzardini et al. zkoumali vliv probiotik na zdravých subjektech v modelu očkování. Pomocí randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie byly dobrovolníkům podávány kapsle obsahující minimálně 1x10^9 CFU Bifidobacterium lactis BB-12 nebo placebo během 6 týdnů. Po 2 týdnech suplementace byly subjekty očkovány sezónní chřipkovou vakcínou. Výsledky studie ukázaly, že specifické protilátkové odpovědi na vakcínu (specifické IgG a podtypy IgG1 a IgG3) byly významně vyšší v probiotické skupině než v placebové. Pro specifické slinné IgA vakcíně byla v probiotických účastnících nalezena významně vyšší MFI než v placebových. Kromě toho, jedinci v probiotické skupině viděli významně vyšší minimálně dvojnásobné zvýšení hladin protilátek než placebo. Dá se podpořit, že suplementace probiotiky vede k zvýšené adaptivní imunitní odpovědi na očkování (5).

Reference

The Science behind the Probiotic Strain Bifidobacterium animalis subsp. lactis BB-12. Jungersen et al., Microorganisms. 2014 Mar 28;2(2):92-110., 2014
Immune system stimulation by probiotic microorganisms. Ashraf R, Shah N, Crit Rev Food Sci Nutr 2014;54(7):938-56, 2014
Probiotic intervention has strain-specific anti-inflammatory effects in healthy adults. Kekkonen R. et al., World J Gastroenterol. 2008 April 7; 14(13): 2029-2036, 2008
Mucosal adhesion and anti-inflammatory effects of Lactobacillus rhamnosus GG in the human colonic mucosa: a proof-of-concept study. Pagnini C et al., World J. Gastroenterol. 2018. Nov 7; 24(41). 4652-62., 2008
Evaluation of the immune benefits of two probiotic strains Bifidobacterium animalis ssp. lactis, BB-12® and Lactobacillus paracasei ssp. paracasei, L. casei 431® in an influenza vaccination model: a randomised, double-blind, placebo-controlled study. Rizzardini et al., Br J Nutr. 2012 Mar;107(6):876-84., 2012