V době, kdy umělá inteligence mění svět rychleji než kdykoliv předtím a biohacking už není jen módním slovem, ale reálním životním stylem, se jeden muž rozhodl, že se jednoduše... nezmíní se smrtí. Bryan Johnson, technologický magnát, milionář, který prodal svou firmu Braintree za 800 milionů dolarů, dnes investuje miliony do ambiciózního projektu Blueprint, jehož cílem je jediné: neumřít.
Od deprese k experimentu
Johnson se k myšlence radikálního zpomalení stárnutí nedostal z nudy či marnivosti. Po prodeji firmy se ocitl v stavu deprese, přejídání a nadměrné konzumace alkoholu. Z tohoto kruhu ho dostala otázka, kterou si položil sám sobě: "Opravdu si myslím, že dokážu žít nejlepší možný život bez pomoci?" Odpověď zněla „ne“ – a tak vznikl Blueprint: algoritmický systém rozhodování o životě, který svěřil do rukou týmu lékařů, vědců a analytiků. Sám o sobě hovoří jako o „nejpřesněji měřeném člověku na světě“.
Co Johnson dělá, aby nezestárl?
Jeho režim je extrémní. Denně vstává ve 4:30, poslední jídlo konzumuje v 11:00 dopoledne a do postele jde přesně v 20:30 – sám. Bere více než 100 doplňků výživy denně, dodržuje přísnou kalorickou restrikci, pravidelně podstupuje čištění střev, LED světelnou terapii, měření desítek biomarkerů a cvičí silový i kardiovaskulární trénink s cílem optimalizovat svůj VO₂ max (maximální spotřeba kyslíku). To všechno mu má pomoci udržet biologický věk nižší než chronologický.
Experimenty na hraně: výměna krve se synem
V roce 2023 vzbudil rozruch experimentem, v němž vyměnil plazmu se svým 17letým synem a následně daroval svou vlastní otci. Tento trojgenerační přenos mládí inspirovali studie na myších, kde transfúze krve mladých jedinců prokazovala zlepšení funkce tkání starších jedinců. Cílem tohoto pokusu bylo ověřit, zda mladá krev může biologicky omladit starší tělo, jak naznačovaly pokusy na myších. Tyto studie ukázaly, že starší myši po spojení s mladšími vykazovaly známky obnovení svalových a pečeniových buněk.
A jaký byl výsledek v případě lidí?
Johnson otevřeně přiznal, že experiment nepřinesl žádné měřitelné výsledky. Navzdory očekáváním nezaznamenali žádné významné zlepšení biomarkerů u něho, jeho syna ani jeho otce. Krátce po zákroku veřejně oznámil, že plazmové transfúze od mladých dárců opustil jako součást svého protokolu, protože výzkum na lidech zatím neposkytl dostatečně přesvědčivé důkazy o jejich účinnosti.
Také odborníci tento experiment považují za předčasný a potenciálně rizikový. Například FDA varuje, že vysoké dávky plazmy mohou způsobovat infekce, alergické reakce a další komplikace. Biochemik Charles Brenner považuje transfúze mladistvé krve za „nepodložené a potenciálně nebezpečné“.
Johnson sice vyzkoušel odvážený krok, no výměna plazmy se ukázala jako slepá ulička. Jeho filozofie ale zůstává stejná – testovat vědecké hypotézy na vlastním těle, ověřovat je v praxi a v případě neúspěchu je transparentně opustit. Právě to je, paradoxně, jeden z jeho největších přínosů v oblasti biohackingu: radikální odpovědnost za experimentování i za jeho následky.
Rapamycin: Lék s příslibem dlouhověkosti a stinnými stránkami
Mezi nejkontroverznější aspekty Johnsonova režimu patřil také rapamycin, lék, který se původně používá jako imunosupresivum při transplantacích. Studie na myších naznačují, že může prodloužit život až o 60%. Johnson užíval extrémní dávky – 13 mg každé dva týdny – ale po pěti letech užívání ho vysadil pro vedlejší účinky: opakované infekce, zvýšenou hladinu tuků v krvi, vyšší srdeční frekvenci a glukózovou intoleranci.
Názory vědců: Optimalizuje tělo, ale nesmrtelnost je daleko
Odborníci jsou k Johnsonovým pokusům většinou skeptičtí. Dr. Charles Brenner, biochemik z Los Angeles, uvádí: „Jeho protokol neprodlouží maximální délku života. Můžeme říct, že stárne zdravěji, ale ne, že porazil stárnutí.“ Navíc připomíná, že většina lidí, kteří se dožila více než 110 let, nežila Johnsonův typ života.
FDA (Americký úřad pro kontrolu léčiv) také varuje před riziky neověřených terapií, jako jsou transfúze plazmy od mladých donorů. Mohou způsobovat alergie, infekce a další zdravotní problémy.
Filozofie Blueprintu: Žít déle bez sebezapření?
Napriek přísnosti svého režimu Johnson tvrdí, že nejde o disciplínu, ale o odstranění rozhodování. Systém Blueprint má být do budoucna dostupný v nízkonákladové verzi i pro širokou veřejnost. Tvrdí, že společnost je „závislá na závislostích“ a jednotlivci nemají šanci uspět proti hyperstimulačnímu prostředí bez technologické pomoci.
Společenská stránka dlouhověkosti. Žádné rande, žádné víkendy
Jeho život je naplánován do posledního detailu, včetně „očekávání na první rande“, mezi které patří: večeře v 11:00, žádný pillow talk, spánek osamote, bez dovolených a bez toho, aby byl partner prioritou. Jak sám říká: „Nevím, proč jsem single.“
Zajímavostí je, že jedním z hlavních faktorů dlouhověkosti v tzv. blue zones (oblastech s nejvyšší průměrnou délkou života) je právě silná sociální opora a komunita. Johnson sice tvrdí, že má přátele a fungující vztahy, ale většina jeho dní se odehrává v samotě a rutině.
Co na to odborníci na well-being na Slovensku?
„Bryan Johnson je extrém, ale zároveň zrcadlo toho, kam až může zajít lidská touha po kontrole nad tělem. V minderame věříme ve vyvážený přístup – v sílu dát, vědeckých poznatků a výživy, ale i ve zdravý rozum. Naším cílem není žít navždy, ale žít dobře. Raději si z Johnsonova přístupu vezměme to nejlepší – důslednost, prevenci, měřitelnost – a nechejme za sebou to, co je neudržitelné, nepřirozené nebo neověřené,“ říká Miroslav Belica, product owner společnosti minderama - odborníci na well-being.
Je „neumřít“ realistický cíl?
Johnson věří, že prodloužení života o desítky či stovky let je možné. Klíčem jsou podle něj data, algoritmy a eliminace biologických rizik. „Nejde o disciplínu, ale o design prostředí,“ tvrdí. Otázkou zůstává, zda je takový život hodný následování. Dá se přežít bez radostí jako pizza, víno, dovolené a spontánnost? A je skutečně cílem jen „neumřít“, nebo spíše žít smysluplně?